Jak se slaví Vánoce v zemích, kde působí BeWooden?
Vánoce v sauně nebo hostina o 12 chodech?
Dárky z BeWooden dílny si letos pod stromečkem rozbalí Češi, ale také zákazníci z Finska, Maďarska, Německa, Polska, Slovenska a Rumunska. A protože rádi poznáváme všechny země, kde značka BeWooden působí, rozhodli jsme se vyzpovídat naše zahraniční kolegy a zeptat se jich, jak se u nich slaví Vánoce.
Finsko
Tradiční přání: „Hyvää joulua ja onnellista uutta vuotta!”
Ve Finsku nosí dárky Joulupukki (doslova “vánoční kozel”) – postava ze skandinávské mytologie, která vypadá jako dědeček oblečený do kozlí kůže. Bydlí v Laponsku a na rozdíl od Santa Clause ho finské děti na vlastní oči vidí, jak jim naděluje dárky. Joulupukki totiž během štědrovečerní večeře zaklepe na vchodové dveře a zeptá se, jestli jsou doma nějaké hodné děti.
Tradiční večeře ve Finsku připomíná švédský stůl: každý si může naložit, na co má chuť. Na stole byste našli pečenou šunku, zeleninové casserole a rybu na různé způsoby. Kromě toho se jí rýžová kaše a kdo ve své misce objeví mandli, ten si podle pověry musí něco přát.
Vánoční den tráví Finové u televize, ale ještě raději ve vyhřáté sauně (závidíme!). Stromeček si většinou sami vypěstují na zahradě. Mezi oblíbené dárky patří například deskové hry nebo stírací losy.
Maďarsko
Tradiční přání: „Békés, boldog karácsonyt kívánok!”
Maďarské Vánoce se podobají těm českým: dárky nosí dětem Ježíšek, zpívají se koledy a v televizi běží vánoční pohádky a filmy. Zdobení stromečku si Maďaři nechávají na Štědrý den, kdy se doma potká celá rodina. Děti si dárky rozbalují už před večeří.
K jídlu je většinou rybí polévka halászlé, plněné zelí, ryba s rýží, kuřecí nebo krocaní maso. Na stole byste dále našli moučník bejgli – makový nebo ořechový závin. K jídlu Maďaři popíjí víno, pivo a pálinka.
Vánoční stromeček je v každé rodině jiný: může být ozdobený v tradičních barvách (červená, zelená a stříbrná nebo zlatá) nebo být moderní (bílý nebo pastelový). Oblíbené jsou ručně vyrobené ozdoby ze slámy.
Německo
Typická vánoční fráze: „Vorsicht beim Auspacken, das Papier können wir nächstes Jahr nochmal verwenden!” (Rozbalujte opatrně! Ať ten papír můžeme příští rok použít znovu!) :)
Vánoce se v Německu liší hlavně tím, že jsou mnohem víc naplánované a mají jasný harmonogram. Bývá zvykem jít společně vybrat a koupit vánoční stromeček, který pak s rodinou ozdobíte. Štědrý den se nese ve znamení rodinných návštěv, pak se jde do kostela. Dárky se rozbalují po večeři (nosí je Christkind – Ježíšek). Celý den se nese v poklidné atmosféře a rodinné pohodě.
Na štědrovečerním stole byste našli tradiční bramborový salát a klobásy, moderní rodiny ale jedí každý rok jinak podle toho, co jim nejvíc chutná.
Typickou vánoční výzdobou v Německu jsou světýlka a svítící hvězdy. Vánoční stromeček se podobá tomu našemu – vyhráno má ten, komu se podaří najít krásnou, hustou jedličku! Největší radost v Německu lidem uděláte malým, ale o to osobnějším dárkem.
Polsko
Tradiční přání: „Wesołych Świąt i Szczęśliwego Nowego Roku”
Vánoce v Polsku patří k nejdůležitějším katolickým svátkům. Poláci se po celý Štědrý den postí: ne kvůli zlatému prasátku, ale protože to je křesťanská tradice. Ke stolu zasedají, když se na nebi objeví první hvězda. Je tradicí prostřít jedno místo navíc pro nečekaného hosta. Někdy se pod bílý ubrus dává seno, symbol narození Ježíše.
Večeře začíná modlitbou a čtením z Bible, lámou se posvěcené oplatky. Polská hostina má obvykle až 12 chodů (počet apoštolů i měsíců v roce). Jídla se liší podle regionu, bývají postní a každičká ingredience má svou symboliku. Zvykem je ochutnat z každého chodu (aby se vám celý příští rok dařilo).
Na stole nechybí polévka z červené řepy barszcz, podávaná s uszkami (těstoviny plněné houbami), ryba, pirohy na různé způsoby a holoubci gołąbki – zelné závitky s pohankovou kaší. Jedí se makové koláče makowce a rohlíky makówki máčené ve sladkém mléce s mákem, z nápojů je oblíbený kompot ze sušeného ovoce. Na Štědrý večer se nepije alkohol.
Poláci rádi doma zdobí živý stromeček, nejčastěji smrček, jedličku nebo borovici. Našli byste na něm světýlka a moderní ozdoby nebo přírodní dekorace (slaměné ozdoby, sušené ovoce a svíčky). Tradiční dekorací v Polsku jsou jesličky.
A kdo nosí v Polsku dárky? Liší se to podle regionu: někde nosí dárky sv. Mikuláš, ale může to být i Děťátko, Hvězdička, Andílek nebo Gwiazdor. Den zakončí Poláci v kostele na půlnoční mši – tzv. Pasterka.
Rumunsko
Tradiční přání: „Crăciun fericit și un An Nou Fericit!”
Vánoce v Rumunsku začínají tradiční zabijačkou 20. prosince, vepřové maso z ní se pak objevuje v tradičních pokrmech na štědrovečerním stole. Vánoční prázdniny mohou v Rumunsku někdy trvat až tři týdny.
Rumuni zdobí svůj vánoční stromeček večer z 24. na 25. prosince. Mezi oblíbené ozdoby patří andílci. Lidé rádi zpívají vánoční koledy a děti chodí koledovat a tancovat od domu k domu. V mnoha částech Rumunska je tradicí, že se ke koledníkům připojí capra: člověk oblečený v kostýmu kozla a barevné masce, který divoce skáče, tančí a tropí neplechu.
Dárky naděluje v noci Moş Crăciun, který jezdí na saních s rolničkami. Děti si je rozbalují 25. prosince ráno.
Mezi tradiční štědrovečerní pokrmy patří smažené klobásky, tlačenka, jitrnice, jelita, vepřová pečeně, vánočka a zelné rolky sarmale. Hostina začíná kolem deváté večer a končí kolem půlnoci. Atmosféra rumunských vánoc je velmi veselá a přátelská.
Slovensko
Tradiční přání: „Veselé Vianoce a šťastný nový rok!”
Slováci slaví Vánoce podobně jako Češi. Dárky dětem nosí Ježiško hned po večeři. Zvykem bývá, že po celý Štědrý den se nikam nechodí, pokud to není nutné – návštěvy se odkládají až na druhý den. Věřící rodiny si chodí do kostela pro betlémské světlo.
Mezi zvyky patří například mince pod ubrusem na znak bohatství, lámání oplatky pomazané medem (jako v Polsku) a krájení jablka nebo rozlousknutí ořechu. Zdravý jádřinec a ořech značí pevné zdraví rodiny v novém roce. Před večeří se obvykle rodina pomodlí a zažehne se svíce, symbol Vánoc.
Na svátečním stole byste určitě našli tradiční slovenský pokrm: zelnou polévku kapustnici. Kapustnica se vaří většinou celý den a liší se podle regionu – obsahovat může houby, různé druhy masa a klobás, někdy i sušené švestky.
Druhým chodem je ryba (někde kapr, ale není to nutností) a bramborový salát. Rodiny na jižním Slovensku připravují rybí polévku halászlé, na východním Slovensku byste zas na stole našli tradiční makové pokrmy (bobáľky, lokše). Od svátečního stolu by se nemělo vstávat, když se k němu zasedne. Nosí to smůlu.
Slováci si vánoční stromeček zdobí podle vkusu, někdo má raději moderní styl, jiný zas přírodní. Nejvíc dárků dostávají děti, dospělí si spíše vymění dárky navzájem. Nestárnoucí klasikou jsou ponožky, v poslední době je trendem darovat veselé a vzorované. :) Vánoce jsou většinou plné pohádek, jí se cukroví a zpívají koledy.
Jak slavíte Vánoce u vás doma a jaká je vaše nejhezčí vánoční vzpomínka?
Podělte se s námi o své příběhy v komentáři pod příspěvkem!